Abies - jedle

Abies-arnoldiana:Jan-Pawel-II

Tato jedle dorůstá v 10 letech do výšky kolem 5 – 6 m. jehlice jsou zelené, zespodu křídově bílé. Šišky se objevují přibližně po 3 – 5 roku růstu.Potřebuje slunečné stanoviště. Na mráz je odolná dostatečně. Hodí se do parkové výsadby a v okrasných zahradách jako soliterní strom.

Abies-balsamea:Nana

Už podle koncového označení „Nana“ poznáme že jde o zakrsle rostoucí druh jedle, která v dospělosti dosahuje 1 m výšky a 1,5 - 2 m šířky. Roční přírůstek je 3 - 5 cm. Vytváří polokulovité až kulovité tvary, jehlice jsou tmavě zelené s nádechem do šedivé barvy. Vyžaduje kypré, vlhčí půdy se stanovištěm na slunci nebo v polostínu. Špatně snáší přísušky a vedra, v zimě je plně mrazuvzdorná. Vhodné použití je do skalek, vřesovišť, ale i nádob.

Abies-balsamea:Piccolo

Tato jedle je zakrsle kulovitě rostoucí kultivar jedle balzámové. Dorůstá do výšky kolem 40 cm, přičemž za rok má přírůstek pouhé 2 – 3 cm. Její šířka zřídka dosahuje 50 cm. Jehlice mají tmavozelenou barvu, jsou drobné a vyrůstají z hnědých pupenů. Odrůda pochází z Německa. V našich podmínkách je dostatečně mrazuvzdorná. Původní strom abies balsamea je střední velikosti, přibližně 15 – 25 m výšky s pryskyřičnatým pupenem. Jehlice křehké které jsou na větvích uspořádány do písmene V.Jsou 15 – 25 mm dlouhé.na líci jsou tmavozelené, s dvěma bílými proužky na rubu jehlic a mají silnou balzámovou vůni. Původní strom abys balsamea pochází pravděpodobně z oblastí Severní Ameriky.

Abies-concolor

Tato jedle je vysoká kolem 25 m a jako solitéra bývá odspodu silně zavětvená. Jehlice má srpovitě zahnuté 40 – 60 mm dlouhé.Barva jehlic je na obou stranách stříbřitě modrozelená. Je vhodná do městské výsadby, snáší dobře sucho. Je plně mrazuvzdorná. Jedle pochází z USA.

Abies-concolor:Compacta

Tato zakrslá jedle se stříbřitě modrým jehličím a nepravidelně rostoucím keřovitým habitem dorůstající do výšky 2,0 - 3,0 m si ponechává nádherně pravidelný kuželovitý tvar. Větvičky jsou hustěji uspořádány než je tomu u původního druhu této jedle.Roční přírůstky se pohybují kolem 3 – 5 cm.Jehlice mají stříbřitě modrou barvu.Velikost jehlic se pohybuje kolem 25 – 45 mm Růst je pomalý nepravidelně pyramidální..Půdy písčitohlinité, propustné. Stanoviště slunné až polo stinné.

Abies-koreana

Tato korejská jedle je jeden z nejoblíbenějších jehličnanů okrasných zahrad. Její jehlice jsou krátké a lesklé, sytě zelené na lícu a stříbrné na rubu. Již jako mladá se zdobí modrofialovými vzpřímenými šiškami. Její tvar je pravidelně pyramidální, není nutné ji zaštipovat. V jakékoli kompozici vypadá velice uhlazeně a efektně.Jedná se o dřevinu vhodnou do malých zahrad, neboť roste pomalu a obvyklá výška rostlin pěstovaných ze selektovaných semen ve školkách je kolem 3-4m na výšku. V plné dospělosti (za mnoho desítek let), pokud má dostatek prostoru v parku nebo volné přírodě, může být až dvakrát vyšší a až 3m široká. Nejlépe jí vyhovuje plné slunce a vlhká, mírně kyselá zem. Snáší vítr, nesnáší přemokření. Plně mrazuvzdorná do min. -29°C

Abies-koreana:Brevifolia

Tento kultivar je úzce pyramidálně rostoucí s krátkými jehlicemi, které jsou 5 – 7 mm dlouhé. Jedle je hustě zavětvená s ročním přírůstkem mezi 3 – 8 cm. Má kuželovitý tvar. Jehlice jsou tmavozelené na rubu stříbřitě bílé Šišky jsou menší než je tomu u původního druhu a mají fialovou barvu. Zajímavá jedle, jako soliterní strom, vhodná i do skalek. Pochází z Německa. Je mrazuvzdorná.

Abies-koreana:Silberlocke

Jde o pomalu rostoucí jedli s výraznými jehlicemi. Jehlice mají zakroucený tvar, takže je patrná stříbřitá spodní strana z našeho pohledu a dodává tím této jedli stříbřité zabarvení. Jedle dorůsta zhruba do 5 m výšky s šířkou kolem 2 m.I tato jedle pochází z Německa. Syn.Abies koreana „Horstmann´s Silberlocke“. Je dostatečně mrazuvzdorná.

Abies-lasiocarpa:Compacta

Tato jedle je široce kuželovitý a kompaktně rostoucí kultivar s hustě uspořádanými větvemi.jehlice jsou 10 – 25 mm dlouhé a mají výrazně stříbřitou barvu s výraznou bílou barvou pruhů na spodní straně. Roční přírůstek kultivaru je okolo 8 cm. Dorůstá do výšky kolem 5 m s šířkou přibližně 2 m. Kultivar pochází z Holandska, jako jeden z nejpěstovanějších druhů od roku 1900. Je plně mrazuvzdorná do – 35 C.

Abies-nordmanniana

Původní strom dorůsta do výšky 25 – 35 m. od spodu je plně zavětven. Pupeny jsou bez pryskyřice, hustě nahloučené a mají 20 – 30 mm dlouhé jehlice, které jsou lesklé s dvěma stříbřitými proužky na rubové straně.jedle pochází pravděpodobně z Kavkazu. Dobře se jí daří ve středních polohách. Nemá ráda sucho. Je mrazuvzdorná.

Abies-nordmanniana:Golden-Spreader

Tento kultivar je pomaleji nepravidelně a hnízdovitě rostoucí s ročním nárůstem kolem 5 – 6 cm. Dorůsta do zhruba 60 cm výšky s šířkou 80 cm. Jehlice jsou velké od 10 do 25 mm. Při rašení jsou světložluté na konci vegetace dostávají světle zelenou barvu. Dobře se jí daří v polostínu. Kultivar pochází z Holandska.kde byl šlechtěn někdy před rokem 1961. Syn. Abies nordmanniana „Aurea-Nana“. Je dostatečně mrazuvzdorná.

Abies-pinsapo:Glauca

Kultivar má normální vzrůst podobající se původnímu druhu této jedle. Ve stáří 30 let dosahuje výšky kolem 9m při šířce 4,5 m.Šišky má červenavé, které pohledově kontrastují se zelenomodrými jehlicemi. Jehlice mají voskovitý nádech. Kultivar je tolerantnější k růstovým podmínkám, než původní druh. Pochází z Francie a je plně mrazuvzdorná.

Abies-procera:Glauca

Původní druh Abies procera je strom se štíhlou kuželovitou korunou, pryskyřičnatými pupeny a jehlicemi 28 – 38 mm dlouhými. Mají modrozelenou barvu. Atraktivní jsou na tomto stromu šišky velikosti 15 – 25 cm dlouhé. Kultivar Abies procera – Glauca je stromek s kuželovitým tvarem, podobný původnímu druhu. Jehlice má modrobílé. Kultivar roste v mládí spíše keřovitě. Dorůsta do zhruba 8 m výšky pří šířce kolem 3,5 m.tak jako původní druh i tento kultivar má výrazné šišky, které zvyšují jeho atraktivnost ve výsadbách. Strom je mrazuvzdorný a pochází z Anglie kolem roku 1863.

Abies-veitchii

Tato jedle dorůstá do výšky kolem 25 m. Má kuželovitý tvar koruny. Větve této jedle jsou kratšího vzrůstu a vyrůstají vodorovně od kmene. Jehlice jedle jsou 20 – 25 mm dlouhé a mají lesklou tmavě zelenou barvu. Strom pochází z japonska. Má raději vlhčí, humóznější a kyselejší půdu. Nesnáší příliš vápenitou půdu je mrazuvzdorná v našich podmínkách. Od tohoto druhu je známá spousta kultivarů a čarověníků pocházejících i z České republiky

Cedrus trew – cedr

Cedry jsou stálezelené jehličnany. Velká většina jich pochází z jihu, takže nám mohou připomínat exotickou dovolenou v našem koutě zahrady. Některé druhy pocházejí také z Himalájí. Pro zdárné pěstování u nás je vhodné znát kultivary těchto jehličnanů, aby se pěstování v našich podmínkách stalo úspěšným. Pro zdárné zvládnutí zimních podmínek je dobře vědět, že cedr potřebuje do zimy dobře vyzrát ve dřevě i v kořenech. Je třeba mu zajistit dobře propustnou půdu a slunné, spíše sušší stanoviště. Cedr se u nás pěstuje v několika barevných kultivarech a jsou zapsány i čarověníky s Českým názvem. (Cedrus libani „Jakl“WB ). Pochází z původního druhu Cedru libanonského.

Cedrus-deodara:Karl-Fuchs

Tato jedle dorůstá do výšky kolem 25 m. Má kuželovitý tvar koruny. Větve této jedle jsou kratšího vzrůstu a vyrůstají vodorovně od kmene. Jehlice jedle jsou 20 – 25 mm dlouhé a mají lesklou tmavě zelenou barvu. Strom pochází z japonska. Má raději vlhčí, humóznější a kyselejší půdu. Nesnáší příliš vápenitou půdu je mrazuvzdorná v našich podmínkách. Od tohoto druhu je známá spousta kultivarů a čarověníků pocházejících i z České republiky

Cedrus-libani

Libanonský cedr je vzrůstný jehličnan, jehož tmavozelené jehlice mají lehký nádech do modrozelené a trochu připomínají modřín, ale neopadávají. Větve rostou hustě již od země a pokud je vysazen v menší zahradě nebo poblíž budov, spodní větve často na podzim odřezávají, aby byl pod stromem prostor. S věkem tvoří typická, téměř vodorovná patra větví nepravidelně se rozbíhající do stran, kde se pod vlastní tíhou mohou mírně sklánět. Každý kus je nenapodobitelný exemplář. Cedry jsou stromy vysoké, přesto se často setkáváme s jejich výsadbou v nahuštěných italských městech, kde se jeden mohutný strom tyčí hned nad několika domy a při vyřezaných spodních větvích tvoří příjemný, světlý stín. Přestože mrazuvzdornost libanonského cedru je vysoká, nedoporučujeme jej do hornatých regionů s dlouhotrvajícími mrazy ani do mrazových kotlin. Pokud při tuhých zimách zmrzne a opadá část jehličí, na jaře strom obvykle spolehlivě obráží. Snáší jakoukoli dobře odvodněnou zem, i vápenitou. K dobrému růstu potřebuje dostatek slunce a prostoru, kde vyniknou jeho větve. Ve své domovině – oblasti od Libanonu po Turecko – dorůstá až 30m, u nás zřídkakdy přesáhne 20m. I tento původní druh zahrnuje několik známých kultivarů menšího vzrůstu. Mrazuvzdorný do min. -27°C.

Picea - smrk

Smrk ztepilý sloupovitě splývající – Picea abies „Inversa“

Tento smrk má převisající vzrůst s větvemi a větévkami kolmo splývajícími až na zem.Jehlice jsou ztlustlé, zelené. Dorůstá výšky kolem 9m s šířkou kolem 2 – 3m. Nesnáší přísušky. Lépe roste při vyšší vlhkosti a v polostínu. Půda, běžná zahradní.

Smrk ztepilý zakrsle kulovitý – Picea abies „Little Gem“

Vzrůstem je tento kultivar zakrslého a kulovitého tvaru. Tento tvar se dá udržovat tvarováním. Jeho výhonky jsou tenké a dosti hustě uspořádané. Roční přírůstky jsou malé. Jeho výška se pohybuje kolem 3/4m s šířkou 1m. Jehlice jsou světleji zelené, tenké, husté a krátké. Jako solitéra má svůj půvab. Nesnáší přísušky, má raději větší vzdušnou vlhkost a polostín. Roste v každé zahradní půdě.

Smrk ztepilý Maxwellův – Picea abies „Maxwellii“

Jeho vzrůst je zakrslý, široce kulovitý. Má četné,ztlustlé,krátké výhonky s jehlicemi na konci větévek, které jsou radiálně shloučené a špičaté. Výška a šířka tohoto smrku se pohybuje kolem 2m. Nesnáší delší vedra a přísušky. Má raději zvýšenou vzdušnou vlhkost a zálivku. Roste v každé zahradní půdě.

Smrk ztepilý zakrsle hnízdovitý – Picea abies „Nidiformis“

Vzrůstem je tento smrk zakrslý, zploštěle polokulovitý s hnízdovitou prohlubní uprostřed. Špičky výhonů má ohnuté lehce dolů. Výškou se pohybuje kolem 1,5m při šířce kolem 2m. Jehlice má světle zelené, ve spodní části tohoto keře jsou rozčísnuté. Nesnáší velká vedra a přísušky. Má raději větší vzdušnou vlhkost a zálivku. Dobře se mu daří v polostínu. Zajímavá solitéra. Roste v každé zahradní půdě.

Smrk ztepilý zakrsle kuželovitý – picea abies“Remontii“

Vzrůst smrku je stěsnaně zakrslý s pravidelným kuželovitým tvarem. Větve jsou odstávající v ostrém úhlu. Roční přírůstky tohoto smrku jsou kolem 5cm a dorůstá výšky kolem 2,5m. Jehlice jsou téměř radiálně postavené,krátké, se světle zelenou svěží barvou. Nesnáší dlouhá vedra. Má raději větší vzdušnou vlhkost a dostatečnou zálivku. Daří se mu v polostínu, Dobře vynikne, jako solitéra. Roste v každé zahradní půdě.

Smrk Brewerův – Picea breweriana

Tento smrk dosahuje výšky kolem 18m s šířkou i 6m. Smrk má tvar široce pyramidální. Jeho hlavní větve vodorovně odstávají. Postranní větévky splývají kolmo. Jehlice jsou většinou radiálně postavené, s tmavě zelenou barvou. V mládí má menší přírůstky. Vynikne jak dekorativní solitéra. Snáší i sušší stanoviště. Dobře se mu daří ale v kyselé až alkalické půdě se střední zálivkou. Nemá rád znečištěné ovzduší, ale je dobře mrazuvzdorný.

Smrk bílý zakrsle kulovitý – Picea glauca“Alberta Globe“

Smrk je kulovitého, zakrslého, dosti hustého uzavřeného tvaru a jehlice má světle zelené a krátké. Má malé přírůstky a doroste do výšky a šířky kolem 1m. Je nenáročný na stanoviště a roste v písčitohlinitých i jílovitých půdách. Můžeme zařadit, jako efektní menší solitéru.

Smrk bílý zakrsle homolovitý – Picea glauca“Conica“(syn.P.albertiana conica)

Smrk je zakrslého, špičatého a kuželovitého vzrůstu. Je uzavřený a hustý. Má krátké, měkké, svěže zelené, radiálně postavené jehlice. Jeho výška je kolem 2 – 3m a šířka se pohybuje kolem 2m. Pokud je smrk v suchém prostředí, trpí červeným pavoučkem. Roste dobře v hlinitopísčitých humózních i jílovitých půdách. Na své stanoviště není nikterak náročný.

Smrk bílý zakrslý šedomodrý – Picea glauca „Echiniformis“

Vzrůstem je zakrslý a ploše kulovitý. Má krátké výhony a dosti husté jehlice radiálně postavené, velmi úzké. Jehlice jsou zelené s šedomodrým nádechem. Smrk roste velice pomalu s ročním přírůstkem pouze kolem 2 cm. Jeho výška je kolem 0,5 m při šířce asi 1 m. Má rád písčitohlinitou humózní i jílovitou půdu. Není na své stanoviště náročný a vynikne jako menší solitéra.

Smrk bílý zakrslý – Picea glauca“Laurin“

Smrk je velmi hustou mutací smrku „Conica“. Jeho růst je ještě podstatně pomalejší. Jeho roční přírůstky se pohybují kolem 15 – 20 mm. Má tmavě zelené radiálně postavené jehlice. Dobře roste v písčitohlinitých humózních i jílovitých půdách. Není na své stanoviště náročný.

Smrk omorika (Pančičův) – Picea omorika

Jedná se o zajímavou solitéru smrku. Strom roste velice vzpřímeně, jako svíčka. Má velice štíhlou kuželovitou korunu. Větve má téměř vodorovné a ve spodní partii efektně provisající se stoupajícími špičkami. Ve své výšce se pohybuje i kolem 30 m, ale šířku má ve spodní části 2 – 4 m. jeho jehlice mají na rubu široké bílé pruhy. V horní části jsou tmavě zelené. Velikost šišek je 3 – 6 cm. Lépe roste při vyšší vzdušné vlhkosti v propustné a nepřemokřené půdě. Je mrazuvzdorný poměrně dobře. Pro svůj štíhlí tvárnění náročný na prostor.

Smrk omorika zakrslí – Picea omorika „Nana“

Má široce kuželovitý a zakrslí vzrůst. Je hustý a uzavřený. Ve stáří je vzdušnější. Jeho výška je do 5 m a šířka se pohybuje kolem 3 m. je naprosto mrazuvzdorný. Dobře roste v propustných půdách s větší vzdušnou vlhkostí. Přemokření nesnáší.

Smrk východní stěsnaný – Picea orientalis “Gracilis“

Smrk má stěsnaně vejčitý vzrůst. Jeho větve jsou hustě postavené. Výhony mají rozdílnou délku a jsou dosti tenké. Jehlice má svěže zelené, lesklé, radiálně uspořádané a tupé. Výšku má asi 6 m a jeho roční přírůstky jsou 3 – 7 cm. Šišky mají velikost kolem 8 cm. Není náročný na půdu, ale pokud je živná, kyselá až alkalická a vlhká, daří se mu lépe. Při extrémních mrazech dochází někdy k přechodnému hnědnutí jehlic.

Smrk východní, žlutě rašící(syn.“Aurea“) – Picea orientalis „Aureospicata“

Od původních druhů se liší svým výrazně žlutým rašením, které se později ztrácí. Tento smrk vynikne převážně v jarních měsících, jako velice efektní solitéra. Dobře roste v živných, kyselých až alkalických půdách, se zvýšenou vlhkostí. Na půdu je jinak nenáročný.

Smrk pichlavý kulovitě zakrslý – Picea pungens“Glauca Globosa“

Smrk je svým vzrůstem zakrslý. V mládí je vzdušný a poměrně nepravidelný. Později jeho vzrůst je široce kuželovitý až ploše kulovitý a velice hustý. Jeho jehlice jsou srpovitě zahnuté, ostré a pichlavé. Barva jehlic je namodralá až stříbřitě namodralá. Vzrůst tohoto smrku se pohybuje kolem 4 m a jeho šířka asi 3 m. není náročný na půdní podmínky. Roste dobře v každé zahradní půdě. Dobře snáší i přísušky. Je dokonale mrazuvzdorný a vynikne jako efektní solitéra.

Smrk pichlavý Hoopsův – Picea pungens „Hoopsii“

Smrk má kuželovitou pravidelnou korunu a větve velmi hustě postavené, široce rozprostřené. Špičky jsou mírně vystoupavé. Výška smrku se pohybuje kolem 16 m a jeho šířka dosahuje téměř 5 m. Má tuhé a husté jehlice. Jsou velice špičaté a světle stříbřitě namodralé. Svým vzhledem patří mezi velice půvabné tzv. stříbrné smrčky. Dobře snáší přísušky a daří se mu v každé zahradní půdě. Je naprosto mrazuvzdorný.

Pinus - borovice

Pinus-aristata – borovice osinatá

Borovice osinatá je keřovitě rostoucí nízký stromek, 5 -15m vysoký, často s poléhavým nebo pokrouceným kmenem. Roste velmi pomalu, roční přírůstky na průřezu kmenů asi 30 let starých stromů byly jen desetiny milimetru. Barva jehlic je zelená. V zahradách lze použít, jako solitéra, ornamentální výsadby. Umístění - slunce, polostín, sucho, teplomilná, mrazuvzdorná, chudé půdy, nenáročné

Pinus-cembra – borovice limba

Borovice limba je zástupcem pomalu rostoucích, středně vysokých druhů. Díky pomalému růstu lze doporučit i do malé až středně velké zahrady. Rychlost růstu je srovnatelná s borovicí bosenskou. Má středně zelené jehlice po 5, se stříbromodrým proužkem. Roste přirozeně hustě, nemá ráda hnojení. Encyklopedie uvádí spíše úzce pyramidální tvar, my máme zkušenost, že tyto borovice rostou každá jinak. Každý kousek je unikát vlastním tvarem a hustým větvením. V příliš výživných půdách tvoří dlouhé, nevzhledné větve. Jako mladá si drží užší pyramidální tvar a s postupujícím věkem se koruna stává otevřenější a větve se sklánějí. Díky zvláštnímu tvaru se hojně využívá pro tvorbu velkých bonsají. Dopřejte ji chudší, chladnější, přesto výslunné stanoviště (severní/západní strana zahrady bez ochrany proti větru). Plně otužilá do -34°C.

Pinus-densiflora:Alice-Verkade – borovice hustokvětá

Borovice hustokvětá (P. densiflora) je hezká dekorativní rostlina vhodná spíše k pěstování v zahradě ve volné půdě - dlouhé jemné jehličí je opravdu dekorativní a láká k pěstování. Opad jehličí bych přisuzoval především pěstování v nádobě. Pokud přeci jen budete tuto borovici pěstovat dále v nádobě musíte počítat s tím, že může snáze vyzimovat (přeci jen je trochu náročnější na teplo oproti P. silvestris, strobus, nigra a dalším zcela odolným borovicím). Během vegetace pravidelné přihnojování nejlépe speciálním hnojivem pro jehličnany.Jestli se vám líbí borovice typu středozemních pinií s jejich zakulacenými korunami, prohlédněte si tuto odrůdu borovice hustokvěté, která nese několik podobných znaků, ale navíc je vhodná pro naše klima. Alice Verkade nese měkce zelené, dlouhé, spíše měkčí jehlice na větvích, které přirůstají velmi pomalu: pouze cca 7-10 za rok, čímž se řadí k zakrslým druhům. Pěstuje se jako roubovaný keř nebo na nízkém kmínku, kde tvoří překrásnou, široce kulovitou korunu, která díky měkkému jehličí působí dojmem nadýchanosti.

Pinus-densiflora:Jane-Kluis– borovice hustokvětá

"Jane Kluis" je borovice s velmi rovným, pevným středně zeleným jehličím, které roste systematicky kolem stopky. Stonky jsou zajímavé světle hnědé barvy, jsou také poměrně tuhé, s pupeny. "Jane Kluis 'roste v podobě trpaslíka kulovitého tvaru . Je velmi nápadná ozdobná a jemná na dotek texturu je to skvělý kultivar pro zahradu. Na pěstování není náročná. Snese nízké teploty. Přírůstky jsou malé, pouze kolem 8 – 10 cm za rok.

Pinus-densiflora:Oculus-draconis – borovice hustokvětá

Co se vyparádění týče, tato hustokvětá borovice je přebornice! Její japonské jméno je „Ja-nome“ a tak trochu přehnaně nápadná je díky svým dikobrazím jehlicím, jež jsou 8-12 cm dlouhé a krémově až žlutavě pruhované.Roste nepravidelně, zejména do šířky a hodí se přednostně do míst, kde budou její probarvené jehlice dobře kontrastovat s podsypanou kůrou nebo tmavým okolím. Přirozeně roste jako rozkladitý keř, takže chcete-li pěkný stromeček s rovným terminálem, musíte ji zamlada vyvázat a trochu jí vymodelovat tvar. Šišky jsou modrozelené a poměrně hojné. Potřebuje mírně vlhkou, propustnou zem s trochou rašeliny a slunné stanoviště. Plně otužilá.

Pinus-densiflora:Umbraculifera – borovice hustokvětá

Další z odrůd hustokvěté borovice kultivar Umbraculifera by se s trochou vůle dala nazvat středoevropskou, velmi otužilou náhradou přímořské pinie. Její koruna je podobně deštníková, jen vzrůst je o mnoho nižší. Někteří zahradníci dokonce záměrně odřezávají spodní větve, aby získali iluzi pinie. Je vhodná pro tvarování bonsaje. Jehlice jsou velmi dlouhé, středně měkké, jasně zelené. Kůra oranžová až načervenalá. Roste pomalu – na 2-3 metry potřebuje cca 25 let. Jako každá borovice potřebuje plné slunce a mírně kyselou, dobře odvodněnou, ale nevysychavou zem.

Pinus-heldreichii:Compact-Gem

Velmi pomalu rostoucí, úzký strom, "Compact Gem 'je časem prověřený poklad na zahradě, a to zejména té s omezeným prostorem. Robustní bosenská borovice zraje do hustě, dobrých proporcí, jako sloupovitý strom. Elegantní, dlouhé, tmavě zelené jehly kryjí větve hustě, a přispívat k dynamickému, pocitu a proto vynikne i v malé zahradě. Je odolná proti onemocněním a proti škůdcům a zajistí vynikající zdravotní stav po celý rok krásným růstem a vzhledem. Původně představil obchodu v roce 1964 Hillier školka v Anglii, "Compact Gem 'dále zaručuje uznání a širší využití v dnešní těsnější zahradních prostorů. Snese i nízké teploty. Jako každá borovice potřebuje plné slunce a mírně kyselou, dobře odvodněnou, ale nevysychavou zem.

Pinus-heldreichii:P.-leucodermis

Vlastnosti jsou podobné, jako u předchozí borovice.Velmi pomalu rostoucí, úzký strom nebo tvarována jako keř.Borovice zraje do hustě, dobrých proporcí. Elegantní, dlouhé, tmavě zelené jehly kryjí větve hustě, a přispívat k dynamickému, pocitu a proto vynikne i v malé zahradě. Je odolná proti onemocněním a proti škůdcům a zajistí vynikající zdravotní stav po celý rok krásným růstem a vzhledem.

Pinus-heldreichii:Satellit

Tento kultivar má výrazně štíhlou kuželovitou korunu s tmavozelenými jehlicemi. Dorůsta do zhruba 5 m výšky, vyjímečně i více. Jeho šířka je kolem 2 m. Kultivar pochází z Holandska. Je odolná proti onemocněním a proti škůdcům a zajistí vynikající zdravotní stav po celý rok krásným růstem a vzhledem.

Pinus-heldreichii:Schmidtii

V literatuře se o tomto kultivaru píše, jako o aristokratu mezi borovicemi s velice nízkým přírůstkem během roku a to pouze kolem 4 cm. Výška této aristokratky je po 20 letech růstu pouhých 35-40 cm s šířkou kolem 40 cm. Dočetl jsem se že nejstarší známá rostlina je vysoká pouhý 1m při stáří 86 let. Tvar tohoto kultivaru je ploše kulovitý s tmavě zelenými jehlicemi.Hodí se zejména do malých skalek,kamenných koryt a menších výsadeb. Jako každá borovice potřebuje plné slunce a mírně kyselou, dobře odvodněnou, ale nevysychavou zem. Tento kultivar byl nalezen českou expedicí v oblasti Sarajeva v roce 1926. Syn.P.leucodermis“Pygmaea“.

Pinus mugo – borovice kleč ( kosodřevina)

Snad nejoblíbenější druh borovice mezi skalničkáři a lovci čarověníků. Dnes je taková spousta zapsaných kultivarů tohoto druhu, který zahrnuje nespočet, tvarů,barev,kompaktnosti růstu, tvarů jehlic, že pro nezkušeného pěstitele je složité se v kultivarech orientovat. Ovšem svojí krásou v každé zahradě zaujmou a potěší oko návštěvníka. Jedno ze zajímavých nalezišť čarověníků „Pinus mugo – borovice kleče“ jsou Krušné hory, od kud pochází spousta kultivarů, jako např.( Pinus mugo – Horní Halže v několika kultivarech a, Pinus mugo – Kovářská taktéž několik zapsaných typů.) Spousta těchto čarověníků vhodných do skalek a kemenných nádob nese právě česká jména od svých nálezců. (Hnízdo,Bocháneček,Hostýn, Hvožďany,Ježek, Kalíšek, Kalus, Kladsko, Kostelníček,Litomyšl, Michal a spousta dalších.)

Pinus-mugo:subsp.-mugo

Také se označuje, jako borovice kleč pravá. Od této borovice pocházejí další šlechtěné kultivary a odrudy čarověníků. Domovem této borovice jsou převážně horské oblasti a tak jí u nás najdete prakticky ve všech těchto lokalitách. Výskyt v těchto oblastech také naznačuje odolnost k nízkým teplotam, které snáší i kolem -45.

Pinus-mugo.Gnom – borovice kleč

Pomalu kompaktně rostoucí borovice s malými přírůstky. Nároky na pěstování jsou stejné jako u všech čarověníků tohoto kultivaru borovice(Pinus-mugo). Má raději propustné půdy s obsahem rašeliny. V mládí je tento kultivar polštářovitý, později více zakulacený. Jehlice jsou zelené 3-8 cm dlouhé a ve svazečcích po dvou.

Pinus-mugo:Humpy

Tento kultivar borovice, ploše kulovitého tvaru, dorůstající do výšky 0,3 - 0,6 m a šířky 0,6 - 1,0 m. Jde o pomalu rostoucí kultivar kosodřeviny. Jehlice jsou krátké, tmavě zelené. Pupeny jsou krátké, načervenalé. Na půdu nenáročná. Stanoviště slunné až polostinné. Velmi dobře snáší přísušky.

Pinus-mugo:Mops

Kultivar“ mops“ je velmi elegantní odrůdou borovice kleče z poloviny 20.století. Jedná se o pomalu rostoucí jehličnan se sytě zelenými jehlicemi, které vyrůstají ve svazcích po dvou a jsou spíše kratší. Přirozený tvar je polštářovitý a velmi hustý, rostlina dokáže dorůst pouze cca 80 cm výšky a kolem 2m do šířky, ale na to bude potřebovat cca 40 let. Je ideální do skalek, do kontejnerů, výborně se vyjímá v kompozicích s vysypanými oblázky nebo pískem. Potřebuje plné slunce a dobře odvodněnou zem. Po zakořenění snáší sucho. Hnojení není nutné. Naprosto mrazuvzdorná do -45°C.

Pinus-mugo:Ophir

Jde o zakrslou borovici kleč. Roste ploše kulovitě. V zimě má krásné světle žluté zbarvení. Dorůstá do výšky 1m.Vyžaduje dostatek vlhčí půdy a chráněné stanoviště.Můžete ho zasadit do skalky, do přenosných nádob,a koryt. Hnojení není nutné. Naprosto mrazuvzdorná , snáší teploty kolem -40°C.

Pinus-mugo:Pal-Maleter

Jde o zakrslou borovici kleč. Roste ploše kulovitě. Jehlice tmavě zelené zbarvení. Dorůstá do výšky 1,2m.Vyžaduje dostatek vlhčí půdy a chráněné stanoviště.Můžete ho však zasadit i do skalky, do přenosných nádob,a koryt.

Pinus-mugo:var.-pumilio

Roste středně pomalu a hustě, má krátké, sytě zelené jehlice vyrůstající v páru. Rozrůstá se do stran a dokáže vyplnit prostor až do cca 2m šířky. Nové přírůstky jsou nestejně vysoké, čímž vypadá dost plasticky. Pokud byste však stále o uhlazenější tvar, není problém ji zjara při rašení nových výhonů zakrátit do roviny. Je vhodná jako dominantní rostlina malých zahrádek nebo umístěná v popředí v kombinaci s vyššími neopadavými keři a stromy jiných tvarů. Je výborně mrazuvzdorná a po dobrém zakořenění snáší i sušší podmínky. Nepřelévat! Snáší téměř jakoukoli propustnou půdu. Plně mrazuvzdorná.

Pinus-mugo:Winter-Gold

Tento kompaktně rostoucí jehličnan si zachovává všechny atributy jako pinus mugo a navíc se pyšní zlatavými konci jehlic, které vyniknou nejvíce v zimě, kdy jejich žlutozlatá barva se ještě více rozjasní. Ideální do stálezelených skupin stejně jako solitér do větší skalky. Roste velmi pomalu a její přírůstky jsou malé. Jako každá borovice potřebuje plné slunce a mírně kyselou, dobře odvodněnou, ale nevysychavou zem.

Pinus-nigra:Hornibrookiana

Zakrsle a pomalu rostoucí borovice, koruna v mládí široce kuželovitá, později až polokulovitá. Větve jsou hustě a pravidelně větvené, jehlice ve svazcích po dvou, tmavě zelené, dlouhé 5 až 6 cm; na stromě vytrvávají 4-5 let. Strom dosahuje ve 20. roku výšky 1-1,5 m a šířky 1-2m. Na půdu je nenáročná a velmi přizpůsobivá, snáší suchá místa. Vyžaduje plné slunce. Je zcela mrazuvzdorná, velmi tolerantní k prašnému prostředí. Tato odrůda je s výrazně menšími nároky na prostor ,je vhodná i do malých a středních zahrad. Výsadba je vhodná soliterní nebo do skupin. Nápaditá je, jako kulisa ke skalkám a vřesovištím.

Pinus-nigra:Pierrick-Bregeon

Borovice Brepo (Pinus nigra Brepo (Pierrick Bregeon, Marie Bregeon))je mimořádně krásná kulatá miniaturní borovice štěpované na kmínek vysoký 70-90cm. Roste velmi pomalu a díky svému velmi hustému a kompaktnímu kulatému tvaru je velmi vhodná do menších prostor a do kompozic tvarovaných rostlin. Její symetrický tvar je výsledkem mnohaletého intenzivního šlechtění a proto není potřeba jejího stříhání a tvarování. Svůj přirozený kulatý tvar si zachovává sama. Jehličí borovice Brepo je lesklé, tmavě-zelené a dlouhé pouze 6 až 9 cm. Své svěží zbarvení si zachovává po celý rok. Samotná rostlina roste pouze 7 až 11cm ročně. Její mladé jehličí ji dělá mimořádně přitažlivou zejména na jaře. Je velmi vhodná pro pěstování ve velkých květináčích a nádobách, neboť dobře snáší i sušší půdy. Často se používá jako atraktivní solitér v malých i velkých zahradách, jako střed pozornosti v nádvořích, nebo jako výrazný architektonický prvek v atriích, předzahrádkách a v menších záhonech. Dobře odolává silným větrům a je velmi odolná vůči mrazům a chorobám. Daří se jí i ve znečištěných městských a průmyslových oblastech. Na půdu nemá mimořádné nároky. Zasaďte ji do dobře propustné půdy, protože trvalé zamokření nebo nepropustný jíl jí může poškodit kořeny. Nejlépe roste v lehké písčité nebo hlinité půdě a nejvíce jí vyhovuje poloha na přímém slunci. Když ji sadíte do chudé půdy, zapracujte kolem jejího kořenového balu několik litrů dobře vyzrálého kompostu, hnoje nebo rašeliny, abyste jí poskytli přiměřenou výživu. Borovice Brepo vyžaduje půdu s hodnotou pH mezi 4,8 (silně kyselá) a 7,2 (mírně alkalická). I když vypadá jako miniaturní středomořská teplomilná borovice, odolává hlubokým zimním mrazům (-34 ° C).. Bez problémů proto prožívá i nejtužší středoevropské zimy. Konečná velikost korunky těchto borovic na kmínku dosáhne šířku asi 1,2 m a výšku do 1 m.Tyto hodnoty nejsou ale věrohodně prokázány. Odchylky jsou možné, jako u všech šlechtěných kultivarů.

Pinus-nigra:Pyramidalis – borovice černá

Borovice černá, kultivar Pyramidalis je výborný druh, pokud máte rádi kompaktní tvary jehličnanů. Sama od sebe roste hustě, není potřeba zaštipovat a její jehlancovitý tvar nadchne každého, kdo to má rád „tip top“. Jehlice jsou tuhé, dlouhé, nápadně vzpřímené, tmavě zelené. Výška uváděná v encyklopediích se různí. Velmi starý kus může mít až kolem 12 metrů, neboť je odvozena od borovice černé, což je vysoký strom. Ale vzhledem k tomu, že neroste tak rychle a má úzký tvar, není třeba se jí tolik obávat. Jako každá borovice potřebuje plné slunce a mírně kyselou, dobře odvodněnou, ale nevysychavou zem.

Pinus-nigra_Spielberg – borovice černá

Rozličné odrůdy a formy zakrslých borovic a horských klečí jsou v našich zahradách zastoupeny již dlouhou dobu. Spielberg byla získána nikoli z horské kleče ale jako čarověník borovice černé. Díky tomu se pyšní velmi dlouhými, jasně zelenými jehlicemi. Pro extra efekt na zimní měsíce se doporučuje ji ve druhé polovině léta mírně zakrátit nové výhony, čímž by si měla vytvořit mladé jehlice. Tyto ale nestihnou před zimou dorůst konečné délky a zůstanou tak přes zimu na keři jako střapaté, krátké kštice na koncích větví, krásně kontrastující s dlouhými jehlicemi vespod, aniž by jakkoli narušovaly habitus keře. Tato borovice roste pomalu a bez stříhání tvoří hustý, široce pyramidální tvar se zaoblenou špičkou. Uvádí se, že by mohla umět dorůst až 3m, ale zatím jsem na takový exemplář nenarazil. Běžná výška v zahradách se pohybuje v rozmezí 50-100 cm v různých tvarech – podle řezu, dokonce na mini kmínku. Stříhat lze buď výše uvedeným způsobem v létě, nebo v polovině jara, kdy se zkracují nebo úplně vylamují nové výhony.Svým nevšedním vzhledem lze použít jako menší solitéru do malé trávníkové plochy stejně jako do japonské zahrady. Je ideální do větších skalek, do kontejnerů, výborně se vyjímá v kompozicích s vysypanými oblázky, kamínky nebo pískem. Potřebuje plné slunce a dobře odvodněnou zem. Na pH půdy příliš nezáleží, jen by neměla být přespříliš vápenatá. Po zakořenění snáší sucho. Hnojení není nutné. Plně mrazuvzdorná do cca -34°C.

Pinus-nigra:subsp.-nigra – borovice černá

Borovice černá byla poprvé popsána v roce 1785 rakouským botanikem Johannem Arnoldem čímž Rakousku zajistila celosvětovou borovicovou slávu. Neboť toto je jedna z nejkrásnějších otužilých borovic, hustého růstu v prvních cca 20 letech a s deštníkovou korunou u dospělých kusů. Jehlice jsou cca 10 cm dlouhé, sytě až tmavě zelené. Ideální jako solitér i v řadě jako větrolam. Při přesazování dbejte na to, aby půda nebyla přemokřená, ale dobře odvodněná. Nesnáší zamokřená stanoviště, přesto pro dobré zakořenění nenechte zem vyschnout.

Pinus-parviflora:Glauca - borovice malokvětá

Tato borovice má modrostříbrné jehlice, které jsou 5-7 cm dlouhé a lehce zakroucené. Borovice roste pomalu a její větve se rozkládají nepravidelně do stran, takže tvoří dojem velké, nepravé bonsaje. Má hladkou, šedou kůru, která vynikne zejména na konci sezóny, kdy rostliny shodí staré jehlice a obnaží tak kůru na silnějších větvích. Tato borovice se pěstuje pro její nepravidelné větvení a pokud se tvaruje, tak pouze za účelem omezení růstu nebo vytvoření bizardních tvarů právě pro formu velké bonsaje. Dopřejte jí plné slunce. Borovice nesnáší přemokření, mají rády spíše sušší místa. Na druhou stranu pro dobré zakořenění je dobře pohlídat, aby po zasazení na nové místo nevyschly. Je výborně mrazuvzdorná do cca -34°C

Pinus-parviflora:Negishi - borovice malokvětá

Její jehlice jsou cca 5-6 cm dlouhé, vyrůstají ve svazcích po pěti a mají tmavě zelenou barvu s nápadným modrostříbrným ojíněním, které má barevně takovou sílu, že celé borovici propůjčí modrozelený nádech. Jakmile dozrají nové jehlice na koncích větví, starší jehlice směrem ke kmeni opadají a odhalí tak hladkou, našedlou borku. Je to pro tuto borovici přirozené. Výška v dospělosti se udává něco málo přes 3,5m, ale roste velmi pomalu a této velikosti bychom se mohli dočkat tak za 60 let. Vytváří hustý, nízký keř. Pokud z ní nemáte v plánu dělat bonsaj, nestříhá se. Její růst sám do sebe je natolik osobitý a občas bizardní, že jakýkoli zásah je spíše na škodu věci. Dá se výborně kombinovat ve skupinách s ostatními kompaktními keři, nebo lze využít jako drobná solitéra do malých zahrádek. Dopřejte jí plné slunce. Borovice nesnáší přemokření, mají rády spíše sušší místa. Ideální do skalky. Na druhou stranu pro dobré zakořenění je dobře pohlídat, aby po zasazení na nové místo nevyschly. Výborně mrazuvzdorná do cca -37°C.

Pinus-peuce - borovice Makedonská (Rumelská)

Rumelská nebo také makedonská borovice vás upoutá svým jakoby nadýchaným jehličím. Tento druh se řadí mezi 5-jehlicové borovice roste poměrně úzce do výšky u nás kolem 15m a ve volné přírodě své domoviny (jižní evropa, Albánie a Řecko) se můžete v úplné dospělosti setkat s exempláři kolem 20- 25 m výšky. Na borovice roste vcelku rychle – 25-30 cm za rok, přestože mladší rostliny jsou v růstu znatelně pomalejší. I přes prvotní dojem nadýchanosti jsou jehlice poměrně tuhé, tmavě zelené se stříbrošedým proužkem zespod, takže celkový barevný dojem je jasně zelený až modrozelený. Kromě silně vápenité snáší jakoukoli propustnou půdu, přednost dává mírně kyselé, přednostně vlhčí. Jako všechny borovice potřebuje slunečné stanoviště. Dobře zvládá znečištěné ovzduší a odolává mrazům až do cca -36°C.

Pinus-ponderosa

Statný strom v dospělosti 50 – 75 m vysoký, kmen dosahuje až 4 m v průměru. Borka je skořicově hnědá až černohnědá, u starých stromů až 10 cm tlustá, hluboce brázditá, opadávající ve velkých kusech. Koruna je štíhle kuželovitá, hustá, s větvemi přeslenitě umístěnými, vodorovně rozloženými až skloněnými, poměrně krátkými. Letorosty jsou lysé, neojíněné, zelenavě hnědé, později žlutohnědé, pupeny pryskyřičnaté. Jehlice jsou 10–22 cm dlouhé, ve svazečcích nejčastěji po 3, štětkovitě uspořádané na mladých větvičkách, zelené, špičaté, na okraji jemně pilovité, 3 roky vytrvávající, pochvy svazečků jsou až 2 cm dlouhé. Samčí šištice jsou žluté, samičí červené. Šišky jsou jednotlivé nebo v přeslenu po 2–5, přisedlé, podlouhle vejčitě kuželovité, 7 - 15cm dlouhé, 3–5 cm široké, další rok po otevření opadavé, štítek je ploše jehlancovitý s přímým kýlem, pupek je silně trnitý. V Evropě se vysazuje v parcích, u nás snad nejčastější pěstovaný druh s 3 četnými svazky jehlic. Snáší dobře sucho, je odolná i v drsném podnebí. Její dřevo je pevné, podobné borovici lesní, snadno opracovatelné.

Pinus-pumila:Glauca

Tento keř je víceméně poléhavý, hlavní větve jsou částečně poléhavé, postranní větévky obloukovitě vystoupavé. Habitus je ve stáří hustý, nepravidelně kulovitý. Výška 1,2-1,7 m, šířka až 2,8 m. Jehlice jsou po 5, velmi husté, šedé až namodrale zelené. Šišky3-5 cm dlouhé, v mládí purpurově fialové. Snáší vyšší vzdušnou vlhkost. Roste v každé přiměřeně vlhké a nepříliš živné propustné půdě. Nesnáší přemokření. Její růst je pomalejší.

Pinus-strobus - borovice Vejmutovka

Borovice má stromovitý vzrůst, větve dlouhé, převisající. Jehlice jsou uspořádány po 5,jsou tenké, měkké a namodrale zelené. Pro výsadbu jsou ideální hlubší, písčitohlinité, živné, stále přiměřeně vlhké půdy. Nesnáší znečištěné ovzduší a přemokřená stanoviště. Je dobře mrazuvzdorná. Zaujme jako působivá solitéra.

Pinus-strobus:Radita - borovice Vejmutovka

Vzrůst zakrslý, nepravidelně a široce kulovitý, hustě uzavřený. Roste pomalu. Výška 1,5-3,5 m, šířka až 3 m. Jehlice po 5, intenzívně modrozelené, až 10 cm dlouhé, na koncích výhonů nahloučené. Efektní solitéra. Nároky jako u kultivaru ‘Pendula’.

Pinus-sylvestris:Aurea -borovice lesní

Jde o kompaktně rostoucí borovici s malými přírůstky. Mladé jehlice této borovice jsou žlutozelené, v zimě se výrazně vybarvují do zlatožlutého zabarvení. Jako každá z borovic snáší slunné stanoviště s kyselejší půdou a mírnější zálivku. Přestože se jedná o kultivar borovice lesní, pěstuje se spíše jako solitéra v parkových výsadbách a výsadbách okrasných zahrad. V Anglii se pěstuje od roku 1876. Je zcela mrazuvzdorná do - 36°C.

Pinus-sylvestris:Fastigiata -borovice lesní

Borovice lesní, kultivar Fastigiata je zakrslou formou, která nabízí velice hustý habitus a úzce kuželovitý až sloupovitý tvar. Její neopadavé jehlice jsou 5-7 cm dlouhé, vyrůstají v páru, barva je středně zelená s lehce namodralým ojíněním. Roste pomalu a lze dobře využít v malých zahradách. Pokud ji necháte růst přirozeně, za čas vyroste ve vyšší sloup, ale je možné jí zjara zakracovat nové výhony, čímž dosáhnete o něco širšího keře, jehož velikost si budete i v budoucnu snadno regulovat.Jako většina borovic i tato si žádá plné slunce a spíše sušší stanoviště. Mladé a čerstvě vysazené rostliny potřebují rovnoměrné vlhko k dobrému zakořenění, starší rostliny si vodu dokáže najít svým dlouhým, kůlovým kořenem. Pokud máte zahradu na skále, borovice si umí vytvořit náhradní postranní kořeny, kterými se dobře ukotví. Zem musí být dobře propustná, raději kyselejší reakce nebo pH neutrální. Nesnáší zimní posypovou sůl, proto není vhodná kolem frekventovaných silnic. Výborně mrazuvzdorná do cca -40°C.

Pinus-sylvestris:Globosa-Viridis -borovice lesní

Její jehlice jsou tak šťavnatě zelené, že bych očekával přinejmenším pinii nebo borovice hustokvětou. Zářivě zelená barva jehlic, které vyrůstají ve svazcích po dvou, vydrží na keři po celý rok, ani v zimě příliš netmavne. Roste velice pomalu a kompaktně do úzce kuželovitého tvaru. Díky krátkým, hustým přírůstkům vypadá huňatá jako medvěd. Tvarování a zkracování není nutné, v deseti až patnácti letech dosáhne kolem 1m výšky. Dá se výborně kombinovat ve skupinách s ostatními kompaktními keři, nebo lze využít jako drobná solitéra do malých zahrádek. Dopřejte jí plné slunce. Borovice nesnáší přemokření, mají rády spíše sušší místa. Ideální do skalky. Na druhou stranu pro dobré zakořenění je dobře pohlídat, aby po zasazení na nové místo kořeny nevyschly. Výborně mrazuvzdorná do cca -40°C.

Pinus-sylvestris:Watereri -borovice lesní

Borovice lesní kultivar Watereri je malá, pomalu rostoucí borovice, které se ve světě ještě často prodává pod druhým názvem „Nana“ což je všeobecné pojmenování pro zakrslé rostliny. Její jehličí vyrůstá v párech a je v létě sytě zelené pouze s jemně modrozeleným nádechem a s příchodem chladnějších měsíců zelenou barvu ztrácí a nabírá modravý odstín, který vydrží až do jara. Mezi pěstiteli a zahradníky amatéry je velice oblíbená, protože roste hustě do maximální výšky mezi 3 a 4 metry v úplné dospělosti a nevyžaduje žádnou péči. Tvar je kónický až oválně kuželovitý. Oproti základnímu duhu nevyholuje spodní větve. Borka je nápadně strupovitá a má šedohnědou barvu, která se po oloupání změní na oranžovou. Pod hustým jehličím nebývá často vidět. Díky pomalému růstu se velice hodí k pěstování na polokmenu s kompaktní korunkou. Borovice lesní patří k nejodolnějším borovicím vůbec. Snáší vítr, mráz, slunce, sucho, znečištěné ovzduší a nevýživné půdy. Pouze si dejte pozor na podmáčenou zem, kde se nedaří žádné borovici. Pokud ji ale chcete mít krásnou, doporučujeme vaši zem smíchat 1:1 s rašelinou nebo jinou směsí s kyselým pH (např. lesní hrabankou nebo listovkou), aby dobře prokořenila. Je dobré ji zamulčovat, aby neztrácela vlhkost a udržela si co nejvíce sytě probarveného jehličí. Plně mrazuvzdorná do cca -45°C.

Pinus-wallichiana - borovice Himalájská

Himalájská borovice je neobvyklá a velmi dekorativní svými extrémně dlouhými stříbromodrými jehlicemi (až 20 cm), které jsou mladé vzpřímené, při dozrávání se půvabně svěsí. Při přesazování dbejte na to, aby půda nebyla přemokřená, ale dobře odvodněná. Tato borovice je vhodná, jako nádherná solitera do středně velkých zahrad. Nesnáší zamokřená stanoviště, přesto pro dobré zakořenění nenechte zem bezprostředně po výsadbě vyschnout.